Obec Petrohrad Oficiální stránky obce

Spolky a kluby

 -  Sbor dobrovolných hasičů Petrohrad

  -  TJ Sokol Petrohrad

  -  Myslivecké sdružení Petrohrad

  -  Český zahrádkářský svaz

  -  Svaz českých chmelařů

SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ   PETROHRAD

Z historie hasičských sborů

Počátky hasičských sborů v Čechách spadají do 60. let 19. století. Velvarský rodák Karel Krohn, se na svých obchodních cestách po Německu seznámil s činností ochranných hasičských sborů v Hamburku. Občané Velvar na jeho popud založili v roce 1864 Dobrovolný hasičský sbor. Tehdejší c. a k. místodržitelství v Praze potvrdilo stanovy spolku 7. 5. 1864.
První hasičské sbory v obcích a městech s německým obyvatelstvem vznikly o něco dříve
(např. v Liberci v roce 1861). V některých obcích Království českého se objevily i tělocvičné hasičské spolky, ale brzo z politických důvodů zanikly. Hasičské sbory neměly jednotná pravidla, výzbroj a oblečení. Postupně se začaly organizovat na okresní a župní úrovni.

V roce 1884 bylo členem Ústřední zemské hasičské jednoty království českého (ÚZHJ)
462 sborů s 18 647 členy. Germanizační snahy Rakouska-Uherska se nezastavily ani před ÚZHJ a tak došlo k rozdělení na českou a německou zemskou ústřední jednotu hasičskou v království českém. V roce 1888 byla ÚZHJ království českého, vedle hasičské jednoty bavorské, největší přísně organizované hasičské sdružení na světě.

Rozmach hasičských jednot nastává po roce 1900. Vzniká mnoho nových sborů v obcích s českým obyvatelstvem. Spory se postupně vybavují soudobou dostupnou požární technikou.
Podle dostupných informací vznikl hasičský sbor v Černčicích v roce 1880 (uváděna jsou i léta pozdější až do roku 1884). Bohužel se nedochovaly písemné prameny o přesné době a
o zakládajících členech. Ačkoliv okres Podbořany (Podersam) byl osídlen v té době z velké části německým obyvatelstvem, lze na základě publikace "Deset let hasičského společenství v království Českém" vydané roku 1889 s jistotou tvrdit, že členy černčického hasičského sboru byli i Češi. Černčický hasičský sbor byl sdružen v německé sekci zemské hasičské jednoty.

Na okrese Podbořany bylo v roce 1888 celkem 19 hasičských sborů (mezi nimi i sbor v Petrohradě a sbor v Černčicích) se 757 činnými členy. Tyto sbory disponovaly jednou savou stříkačkou (přenosnou), 16 vozovými stříkačkami, 189 hasičskými košíky, jednou lékárničkou, více než 70 požárními žebříky, 3 plachtami pro záchranu seskokem atd. V tomto roce uspořádaly sbory celkem 161 cvičení a provedly "ostré" zásahy u 19 požárů. Vybavení petrohradského sboru (není jasné kdy přesně vznikl) a sboru v Černčicích se značně zlepšilo po vzniku republiky v roce 1918.

Hasičská technika byla v Černčicích původně uskladněna v kolně při čp. 59. Kolna stála v místech mezi dnešním rodinným domem pana Jaroslava Spala a rodinným domem pana Čermáka. Sbor měl od roku 1931 čtyřkolovou ruční stříkačku R.A.SMEKAL 1885. (Tato stříkačka je dodnes udržována a používána při propagačních akcích a při slavnostech.)

V hasičské kronice není z doby první republiky mnoho dalších údajů. V roce 1945 byl hasičský sbor v Černčicích obnoven. Zpočátku měl 21 aktivních a 15 přispívajících členů. Prvním starostou obnoveného sboru se stal Václav Lavička, velitelem byl Josef Zahrádecký, pokladníkem L. Březnický a strojníkem Václav Churavý. Sbor získal novou motorovou stříkačku DK PP8. Hasičské družstvo mělo 8 členů a 2 náhradníky. První poválečné stejnokroje ušil místní krejčí a byly světlé barvy. Ke stejnokroji patřil široký kožený opasek s velkou karabinou a pouzdrem na sekyrku a přilbice.

V roce 1948 měl sbor v Černčicích 27 členů. V roce 1950 je hasičský sbor hlavní společenskou složkou obce Černčice. V roce 1953 se starostou stává L. Březnický a V. Lavička přebírá funkci pokladníka, ostatní funkcionáři zůstávají stejní jako v r. 1945.

Na počátku 50. let byli členy hasičské jednoty v Černčicích i někteří občané z nové části Petrohradu - Jan Benda, Bartoloměj Chudoba, Nikifar Timofejev, Gustav Bejvl, Karel Domabyl, Tomáš Archman, Josef Cechl a Josef Špilar.

V roce 1953 došlo ke zrušení hasičských jednot a založení jednot požární ochrany. Naše obce "postihlo" ještě další reorganizování. V roce 1957 byly sloučeny požární jednoty Černčice a Petrohrad. Protože spojení jednot nebylo plně v souladu s přáním členů, došlo ke snížení stavu členské základny. Sloučené jednoty (pod hlavičkou Místní jednoty požární ochrany Petrohrad) měly po sloučení celkem 86 členů.

I po sloučení zůstává požární technika rozdělena a část je jí v Černčicích a část v Petrohradě. Aktivními členy v Černčicích zůstali např. ti,co se starali právě o provozuschopnost techniky: Josef Zahrádecký, Václav Churavý, Karel Soukup a Václav Štefl. Předsedou nové jednoty byl František Pícl z Petrohradu.

Černčická jednota požární ochrany byla obnovena v roce 1964. Předsedou obnovené jednoty se stal Jaroslav Staněk. Dále ve výboru byli: Josef Pták, Josef Zahrádecký, Augustin Herman, Václav Štefl a Josef Žák. Jednalo se o občany Černčic a nové části Petrohradu. Požárníci se hned ujali provádění preventivních prohlídek v podnicích a soukromých domech. Problémem obnovené jednoty byl ale nedostatek vybavení. V roce 1965 se předsedou stal Augustin Herman.

V letech 1964 a 1965 nemuseli požárníci zasahovat u žádného požáru. Zásahové požární družstvo tvořili: Josef Zahrádecký (velitel), Ladislav Trhlík (strojník), Václav Štefl, Dimitrij Petkov, Walter Kail (Petrohrad), Walter Kail (Černčice), Rudolf Oertel a Josef Pták.

V roce 1966 byla upravena požární nádrž v Černčicích. Na práci se podíleli i členové požárního sboru. Příkladnou práci zde odvedli Václav Štefl, Dimitrij Petkov, Rudolf Oertel, Augustin Herman, Josef Pták, Josef Grygar a Václav Spal. Tito členové pomáhali sboru i v získání finančních prostředků sběrem železného šrotu. Černčický požární sbor patřil mezi nejagilnější organizace v obci. Jeho předností bylo i zapojení lidí do práce sboru.

V roce 1966 byl černčický i petrohradský sbor vybaven novými cvičnými oděvy, které zajistil Augustin Herman.

Rok 1967 přinesl změnu výboru černčických požárníků. Předsedou sboru se stal Václav Štefl, hospodářem Petr Cechl, strojníkem Ladislav Trhlík, pokladníkem Jaroslav Spal. Prevenci měl na starost Josef Žák. Velitelem požárního družstva se stal Dimitrij Petkov.

V dubnu provedli členové sboru vyčištění přítoku do požární nádrže v Černčicích.

V květnu se účastnili okrskové soutěže požárních družstev ve Vroutku. Členové sboru pomáhali i při žních a ze svých řad získali dva dobrovolné dárce krve.

V červnu zasahovaly požární sbory v Petrohradě při požáru střechy kravína  v areálu státního statku. Požár vznikl po úderu blesku při večerní bouřce.

V roce 1968 sbory pomohly s úpravami Finklova rybníka u pivovaru. Na okrskovém cvičení v Blatně u Jesenice se černčické družstvo umístilo na třetím místě.

Únor 1969 přinesl nové volby a nový výbor černčického sboru. Předsedou se stal Josef Pták, místopředsedou Augustin Herman. Velitelem sboru byl zvolen Václav Štefl a hospodářem Jaroslav Spal. Preventistou zůstal Josef Žák.

Zajímavé pro dnešní dobu jsou i údaje o financích sboru. Sbor měl k 1.1. 1969 na svém účtu
2 760,50 korun československých. Jako výtěžek z "Josefovské taneční zábavy" získal 876 korun. Zábava se konala v dnes již zbořeném sále v Černčicích.Velký úspěch pro černčický sbor bylo získání 1. místa v okrskové soutěži požárních družstev dne 16. 5. 1970. Soutěž byla v Petrohradě na ostrově uprostřed Finklova rybníka. Sraz jednotlivých družstev byl na návsi ve staré části Petrohradu. Odtud se požárníci vydali pěšky na ostrov. Cvičení velel člen požárního sboru František Pícl z Petrohradu. Po skončení soutěže bylo připraveno na ostrově posezení při hudbě a celá akce vyvrcholila taneční zábavou na sále v Petrohradě. Ceny požárníkům předal předseda MNV Petrohrad Josef Grygar.

Pořadí družstev: 1. Černčice, 2. Lubenec, 3. Blatno, 4. Petrohrad, 5. Malměřice, 6. Vroutek,
7. Vidhostice.

V roce 1971 získali černčičtí požárníci poprvé vlastní automobil. Jednalo se o nákladní auto PRAGA RN. Převzali ho od požárního sboru Petrohrad, kterému bylo přiděleno požární auto zn. ROBUR. Řidičem auta byl ustanoven Walter Kail.

V roce 1971 (14. 6.) reprezentovalo požární družstvo z Černčic obec na okresní soutěži
v Holedeči. Vystoupení však nedopadlo dobře. Z 32 družstev skončilo na 27. místě.
Dne 22. 5. 1972 se požárníci z naší obce účastnili požárnického srazu k příležitosti svého výročí založení hasičského sboru v Lubenci. Černčičtí jeli se starou stříkačkou taženou koňmi.

110. výročí založení sboru dobrovolných hasičů

V sobotu 15. července 2000 proběhly v Petrohradě na hřišti TJ Sokol oslavy 110. výročí založení SDH. Hlavní náplní oslav byla soutěž požárních družstev, do níž vyslal SDH Petrohrad dvě družstva. Soutěžili jednak členové hasičského družstva a jednak družstvo "staré gardy". Výsledky soutěže jsou uvedeny níže.

Na pódiu u hřiště vyhrávala dechová kapela, několika prodejci bylo zajištěno i občerstvení.
U kabin TJ Sokol byla výstavka z historie SDH a ukázky výtvarných prací žáků základní školy.
V prostoru mezi zámkem a hřištěm byla vystavena požární technika včetně staré ruční stříkačky z majetku bývalého SDH v Černčicích.

Soutěž probíhala za pěkného počasí a byla hezkou ukázkou připravenosti dobrovolných hasičů z několika sborů.

Večer oslavy vyvrcholily taneční zábavou na sále v Petrohradě v hostinci u B. Köröšiho.

Výsledky soutěže:
1. SDH Petrohrad
2. SDH Kožlany
3. SDH Vroutek
4. SDH Ležky
5. SDH Kolešovice
6. SDH Petrohrad - "stará garda"

TJ SOKOL PETRORAD

www.sokolpetrohrad.estranky.cz

email: sokolpetrohrad@email.cz